Jednička na Křížem Krážem 2021

„Už je půlnoc, sežeňte ostatní písmenka, ať můžeme vyfotit ten úkol,“ pravděpodobně nějak takhle začal náš závod v jízdě vlakem Křížem Krážem. Letošní ročník se uskutečnil v sobotu 18. září a byl již 14., z toho posledních pěti se pravidelně účastníme. Zvolili jsme název Příslušníci lanškrounského roverského kmene Arriwa, bez hasičů, doplnění novinářem bakalářem Vypem, soutěžící v celostátní soutěži, spočívající v jízdě vlakem.

Závod jsme zahájili prvním vlakem z České Třebové do Bohumína, kde nás čekala velice zajímavá hodina a půl. Myslím si, že jsme zde zažili věci, které předtím ne. Společně jsme došli k závěru, že Bohumín opravdu není krásné město a jediné, co mu jeho nekrásu kazí, jsou vývěsní tabule polepené politickými plakáty.

Z Bohumína jsme se vydali LeoExpresem do Prahy, následně do Plzně. Ve městě piva jsme navštívili věž kostela svatého Bartoloměje, která je nejvyšší v České republice. Po obhlédnutí místního pivovaru, poslechu regionálního dialektu „tuten“ a podarování místní samozvané inzulínové legendy, jsme jeli na obávanou cestu do Brna. Tento úsek byl sice dlouhý téměř 400 kilometrů, což znamenalo mnoho bodů, ale trvá necelých sedm hodin monotónní krajinou kraje Vysočina, kde jediným vyvedením z obzoru plného polí je kůrovcový les. Cestu jsme si krátili poslechem hudby, hraním videoher a tlacháním.

Situace v kupé byla již neúnosná, když v tom jsme dorazili do Brna, kde jsme přestupovali na cestu do Olomouce. I tento spoj ovšem neměl být klidný, protože při plnění úkolu s hraním Člověče, nezlob se! jsme chytli skupinku skautů z Frýdků-Místku, kteří byli velmi hluční, ale zase měli co vyprávět. Zaujalo nás, že jejich vedoucí kandidovala za KSČM, proto ji vyhodili.

Poslední část trasy vedla z Olomouce, kde jsme se snažili sehnat něco do žaludku, nejlépe MCD, což se nám nepovedlo, do Šumperku. Cesta byla příjemná, protože trať je podobná té do Lanškrouna a evokovala v nás cestu domů… Ta ovšem byla zakončená cestou autobusem, protože trať ještě nebyla dostavěna.

V našem cíli na nás čekal Hlína, kterému děkujeme, že pro nás přijel, a jeho auto. Společně nás odvezli domů, kde jsme již vyčerpáni usnuli.

Jak se nám vedlo po bodové stránce se můžete podívat zde:

https://www.krizemkrazem.net/tym/2021/prislusnici-lanskrounskeho-roverskeho-kmene-arriwa-bez-holek-doplneni-novinarem-bakalarem-vypem-soutezici-v-celostatni-soutezi-spocivajici-v-jizde-vlakem/