Gurmánská výprava Poštolek z Lázku

Na autobusovém nádraží v Lanškrouně jsme se za sobotního chladného a větrného dopoledne (9. března) vyskytovaly pouze Saša, Eliška, Verča a já. Počasím jsme se nenechaly zviklat, koupily si jízdenky a za necelou půlhodinu jsme už vystupovaly u Lázku. Vítr tam byl ještě silnější a studenější, i tak jsme ale zvládly prozkoumat okolí a dva válečné památníky a dozvěděly se, že byl Lázek v meziválečném období patrně místem českých protinacistických manifestací.

Naší další destinací byla Kopretinová louka. Po cestě jsme určovaly typ mraků, kochaly se koberci rozkvetlých bledulí, poslouchaly šumící Hraniční potok a pozorovaly zvířecí stopy.

Na tábořišti jsme vyndaly z batohů všechny dobroty, které jsme si přinesly ze svých domovů, rozdělaly oheň a pustily se do kulinářských experimentů. Nejpozitivnější ohlasy měly samozřejmě brambory a jablka pečená v uhlících nebo roztavený sýr. Vyzkoušely jsme ale i takové speciality jako byla čokoláda zapečená v housce nebo pražená šunka.

Vítr však byl stále stejně neúprosný a u ohně neustále měnícího svůj směr jsme se nemohly pořádně ohřát. A tak jsme se při pohledu na Verčiny fialové ruce s podezřele bílými malíčky (viz foto) a po jejím znepokojujícím komentáři: „Už je to dobré, už je necítím!“ urychleně vydaly směrem k našim domovům.

Anička