Výprava Medúzek a Plšíků

Vyjely jsme dnes, v pátek,

plny síly, zdrávy.

Kdybyste nás hledali,

jedem do Ostravy.

 

Ve Štramberku máme cíl,

všichni se moc těší,

no a na svá ramena,

těžké krosny věší.

 

Všechno hladce plynulo,

vlaky jely na čas,

jenom tam, v Rudolticích,

bylo to dost o vlas.

 

Uhlík byla nemocná,

holt angínu měla,

s horečkami ležela,

tak s námi nejela.

 

Na cestě do Ostravy

potkali jsem paní

a k velkému zděšení

nad námi se klaní.

 

„Co si to dovoluješ?!

No a všichni mlčte!“

Na Citronka si dovolí:

„Vy si taky strčte!“

 

A po náročné cestě,

stále plny síly,

poslední bus ujel nám

vztekem stouply žíly

 

My jsme všechny hladové,

rádkyně jsou na dně,

ale naši prekérku

hned vyřeší ladně.

 

V Ostravě pak čekáme,

zábava má záruku,

s Pískletem tu luštíme

zapeklitou azbuku.

 

Pískle z toho újmu má

a my můžeme dál jet,

bylo to dost děsivé,

proto jenom pár vět:

 

Přestup v divném nádraží,

všude žluté světlo,

a psychicky nás to vše

do propasti smetlo.

 

V deset už jsme ve městě,

nádraží je sám děs,

a most nad kolejištěm

je jenom samá rez.

 

Klubovna je nádherná,

všude bílé stěny,

po chvilce povídání

mlčíme jak pěny.

 

To už spíme tak tvrdě,

že nevzbudí nás nic,

vše spolu vyřešíme 

jsme totiž parta hic.

 

Adélka Šemberová (Medúzky)

Áďa - 26.03.2022, 1. oddíl dívčí

Registrační kalkulačka

Sponzoři »