Výprava do Sázaváku

Vlčata z 1. chlapeckého oddílu vyrazila na pozdně podzimní výpravu do Sázavského údolí. U klubovny se nás ráno sešlo poměrně dost, takže o zábavu nebyla nouze. První část cesty vedla přes pole směrem na Nepomuky. Škoda, že na celý den skryly oblohu nízké inverzní mraky, takže ani výhledy do okolí nestály za moc. My jsme ale měli většinu času oči obrácené k zemi, protože jsme hledali vhodnou (=libovolnou, dostatečně zřetelnou) stopu, abychom si zkusili vyrobit sádrový odlitek. Nakonec se hledání (jakžtakž) podařilo, ikdyž psí stopa není nic extra. Na jaře snad budeme mít větší štěstí.

Zanedlouho se před námi vynořila silnice a po jejím přechodu nás čekala cesta lesem do kopce. Cestou necestou jsme nakonec stanuli nad údolím Moravské Sázavy. Vyzkoušeli jsme si klesání dolů do údolí pěkně v terénu. Jakmile jsme se ocitli dole u potoka, hned jsme museli najít vhodné místo na ohniště, protože už bylo hodně hodin a kromě vaření čaje nás čekala ještě cesta zpět. Zatímco se voda v kotlíku ohřívala, odskočili jsme si zahrát hru Maják a skály, kdy se jedna skupina „bloudících lodí“ podle zvuku pokoušela dostat k majáku a v cestě jim bránily „šumící skály“. Než byl čaj hotový, role se několikrát prostřídaly.

Potom jsme ohniště řádně uhasili, trochu poklidili a vyrazili na cestu zpět. Ikdyž mnozí byli řádně uchození, u klubovny jsme byli v rekordním čase (a to i se zastávkou na prolézačkách u albrechtického motorestu). Takže jsme se ještě stihli zahrát pár her než dorazili rodiče.