Výprava 1. oddílu na srub

O víkendu 23. – 25. května jsme vyrazili s vlčaty a skauty na srub u Tatenice. Mladší si při cestě možná sáhli trošku na své dno, díky velkým batohům, ale do cíle dorazili všichni. Večer jsme kromě večeře stihli ještě několik seznamovacích her, protože vlčata se skauty přes rok mnoho společných akcí nepodnikají. Závěrečnou podívanou před večerkou poskytla bouřka postupující na Lanškroun. Pak už nás čekal návrat do srubu a nachystání spaní. Trošku rušili mravenci, kteří si ze srubu chtěli udělat další mraveniště (ještě, že během soboty pochopili, že to nemá cenu – hodně pomohl Biolit – a svoji snahu vzdali, takže pak se spalo klidněji).

V sobotu ráno jsme zahájili rozcvičkou a snídaní. Pak nás čekalo zjištění, že včerejší bouřka nebyla obyčejná, ale může mít vliv na zrak účastníků. Proto se všichni museli připravit na to, že kdykoli během dne mohl kdokoli přijít o zrak. Naštěstí to nebylo nevratné, ale přeci jen to mohlo ztížit situaci. Abychom dokázali čelit nastalým nepříznivým okolnostem, rozdělili jsme se do dvou skupin vedenými nejstaršími skauty – Syslem a Vypravěčem. Během dopoledne jsme se pustili do úpravy louky – do úklidu posekané trávy. Když bylo hotovo, mohli jsme si zkrátit čekání na oběd hraním Mravenců v marmeládě a dalšími hříčkami. Po obědě na nás dolehla další nepříjemnost včerejší „bouře“. Aby si obstarali další zásoby, musely oba týmy vyrazit do nebezpečného území trifidů – pohybujících se rostlin schopných ochromit a oslepit člověka – aby od překupníků získali další. Ačkoli to nebylo jednoduché, oběma skupinám se podařilo něco zajistit. Pak je čekal ještě další úkol – vybudovat přechod přes potok, aby ho bylo možné překonat suchou nohou. I zde se obě družiny postavili k úkolu čelem a uspěly. Obě si tak zajistili možnost „evakuace“ druhý den. Večer si pak mohli po setmění skoro všichni zahrát svíčkovanou. Každý pak nakonec uvítal možnost schoulit se ve spacáku a odpočinout si od náročného dne.

Neděle se pak nesla v duchu balení a úklidu. Spousta věcí si určitě našla nového majitele, řadu bylo potřeba vydražit ze ztrát a nálezů. Nicméně zabalit se podařilo všem a stejně tak dorazit do Lubníka na autobus. Odtud jsme se vrátili do Lanškrouna. Snad výprava všechny zaujala a snad si každý našel něco, co ho bavilo. Takže se třeba na táboře potkáme ve stejně silném počtu nebo ještě silnějším.