Výprava 1. oddílů do Brna

Seděl jsem v klubovně po tmě, bylo to docela meditativní, zvenku se začaly ozývat zvuky a jak věděl, že výprava začíná i pro mě. První koho jsem viděl byl Špalek, svítil do klubovny. Z cesty jsem vyrozuměl, že byla docela dobrá, ale šli pěšky z hlavního nádraží až na Lesnou. Docela respekt, jako Brňan bych to nikdy nešel. Cestou jsme skautky a skauty míjeli v šalině, bylo to ironické.

Večer patřil zabydlování a vzájemné družbě mezi skauty a skautkami, to platí i o vedení, které upřesňovali zítřejší program podle místních reálií. Vedoucí překvapilo, ze děti byly docela tiché a hrály si.

Budíček, rozcvička… taková skautská klasika, která musí byt zmíněna, ale poté se skauti a skautky vydali do okolí Lesné. Cílem bylo projit 9 stanovišť a splnit u nich úkol, za každé splnění skupinky dostaly písmeno, ze kterého vyluštili odpolední program. “Líbilo se mi, že jsme mohli jít sami a vlastně jsme došli i jinam než kam to vedoucí plánovali. Bylo to vtipné” doplňuje Žabka. Překvapilo nás že skupinky nachodily téměř 10 kilometrů, počítali jsme tak 6.

Ale to nebylo jediné překvapení. Překvapující byl i polední klid, který byl překvapivě klidný. Rip očekávání.

Odpolední program, vyluštěný z dopolední hry byla Laser game. “Byla tam tma, proto jsem asi 30 narazila do zdi. Super bylo že jsme se mohli převlíkat za druhý tým a špionit. Byla jsem čtvrtá, takže jsem spokojená!” říká vedoucí Brumla. Poté většina šla s Vypravěčem na procházku po funkcionalistických budovách Brna – navštívili jsme vilu Tugenhad, kavárnu Eru a Kristkův dům. No, místo slibovaných 20 minut jsme přišli pozdě asi o hodinu, hups, některé členky téměř nestihly svůj dřívější odjezd.

Já jsem poté vařil a skautky a skauti měli čas pro sebe. Závěr dne patřil společné aktivitě o konverzacích na určité téma, mezi nejzáludnější patřila diskuze o smyslu skautského vzdělávání nebo sdílení emocí. Dle reflexe ale program splnil očekávání a všichni se něco nového dozvěděli a poznali se.

Poslední hodiny naší výpravy patřily centru Brna, neb jen funkcionalismem a skautskou klubovnou je člověk živ. Viděli Jsme Moravák a Orloj.

Co říci závěrem? Nevím, jaká byla cesta domu si nejsem jist, neb jsem nejel se skupinou vlakem a zůstal v Brně. Věřím, že sedačky Vindobony byly pohodlné, jak když jima jezdím já. Věřím, že klid letadlového vagonu narušovalo sdílení historek a pocitu z této výpravy.

Z Brna mávající Vyp