Vánoční výprava Vlaštovek

Plny očekávání jsme se sešly s krosnami na autobusovém nádraží. Hned na začátek jsme si užily trochu adrenalinu s hledáním správného autobusu a dopravou našich zavazadel. Vystoupily jsme v Lubníku, kde nám Gabča dala mapu do ruky a my nějak šly. Verča po chvíli jako první uhodla, že naše kroky směřují do srubu na staré známé Kopretince. Krosen jsme opět nabyly pod zmiňovanou loukou, kam nám je přivezl svrchovaný Akéla. Vyškrábaly jsme se do srubu, kde na nás čekala Čiči a taky rozpálený krb!

K večeři nebyl guláš, ale česnečka, což nás (nebo aspoň mě) překvapilo. Následovně jsme se rozdělily na dvě skupiny. Dostaly jsme šifru ve stylu stromečkové morseovky. Potom se dostavila i Hobitek, takže jsme byly konečně komplet. Během večera nám Čiči dočetla příběh z vyluštěné šifry a hrály jsme UNO, které bylo asi vinou naší únavy nesnesitelně otravné. Před spaním nám Gabča přečetla pohádku a po krátkém klábosení jsme usnuly.

Sobotní dopoledne zaplnilo vyrábění papírových ozdob, pantomima přes „řeku“ a příprava zelňačky podle rozstříhaného návodu. Nechaly mě u plotny a já málem všechny udusila pepřem. Nicméně jsme si všechny ve zdraví pochutnaly na obědě. Odpoledne nám při umývání nádobí ve studené studánce málem upadly prsty, dále jsme vyráběly náramky přátelství, a když se setmělo, tak jsme hrály velmi zákeřnou hru po venku. Nevěřili byste, jaký to je „záhul“ být nejstarší ve skupince. Shodou okolností měly obě naše skupinky stejný počet bodů. Ke „ štědrovýpravní “ večeři jsme měly smažený sýr a spousty cukroví. Následovalo pouštění lodiček, vylívání vosku a rozřezávání jablíček. Jako třešničku na dortu jsme si nechaly rozdávání dárků.

V neděli ráno jsme se nasnídaly zbylým cukrovím a spěchaly na mši do Tatenice. Tam jsme vyložily Hobitka a nabraly ochotnou Báru – měly jsme totiž spousty práce, abychom uvedly srub alespoň do původního stavu. Následoval zběsilý úprk na autobus. Vedoucí ještě dokončovaly poslední úpravy, takže jsme musely spěchat na autobus samotné. Po chvilce se ale dostavily na zastávku i ony, takže jsme šťastně odcestovaly domů společně.

Anička B.