Tábor na Kopretinové louce

Letní tábor 31. oddílu skautů a 33. smečky vlčat střediska Zubra a Dikobraz Lanškroun proběhl v červenci od soboty 18. 7. do soboty 1. 8. na tábořišti na Kopretinové louce u Tatenic. Díky malé vzdálenosti a navzdory velmi teplému počasí se skautům i vlčatům podařilo přijet na tábořiště na kole, a protože bylo tábořiště zařízené, mohl se již večer rozhořet zahajovací táborový oheň, během kterého nás všechny přivítal vůdce tábora Dominik Macháček. Letošní tábor měl proti dvěma předchozím jisté změny. Jednak byl letos ryze pánská záležitost, protože děvčata z třicátých oddílů měla tábor zvlášť, a potom tu byl také fakt, že vlčata kvůli svému nízkému věku (většinou předškoláci) končila tábor již po prvním týdnu. Proto také měli skauti a vlčata oddělené táborové hry. Vlčata, podle příběhu Hobita, celý týden bojovala proti skřetům, zlobrům a draku Šmakovi ve snaze získat vzácný arcikam. Do těchto bojů se občas připletli skauti, kteří se, jako mladí archeologové a studenti slavného Indiana Jonese na Princetonově universitě, snažili najít vzácný elixír. Ten byl totiž schopen vyléčit každou nemoc, a proto není divu, že ve svém hledání museli předběhnout tajnou nacistickou organizaci, která by elixír použila ke špatným úmyslům. V době, kdy na louce nepobíhali žádní skřetové a profesor Jones opravoval písemky svých studentů, prohlubovaly děti své znalosti v intelektuálních oblastech i praktických dovednostech, jako jsou: táboření, vaření nebo zdravověda. Kvůli té nás v půlce tábora přijela navštívit kamarádka doktorka z pražské Thomayerovi nemocnice, která nám na sobotní odpoledne připravila povídání o první pomoci doplněné praktickými ukázkami. S dětmi jsme se také zastavili u témat, jako jsou nebezpečí totalitních režimů nebo skautský zákon. Pochopení jeho hloubky je potřeba pro splnění nováčkovské zkoušky a ke složení skautského slibu. I když se letošní rok, kvůli nabitému programu, neuskutečnil návštěvní den rodičů, na náladě to skautům neubralo. Ti, kterým se časem vybily baterie v telefonech, měli to štěstí, že si zopakovali psaní dopisů. Kromě příchozích dopisů a pohledů dodržovala dobrou náladu také táborová kuchyně pod vařečkami zkušených kuchařů Jirky Nováka a Standy Cinka. I když se tito drželi hesla: “nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě“, vždycky jsme se dobře a dosyta najedli. :-) Než vyhrazených 14 dní skončilo, proběhlo také několik výletů a výprav, a i když nás během těchto dvou týdnů ohrožovali sršni, vosy, plchové a zákaz rozdělávání otevřených ohňů, nemuseli jsme na štěstí ošetřovat žádná větší zranění. Poslední den, po napínavém vyhlášení výsledků táborové hry a bodování čistoty stanů, jsme zakončili náš čtrnáctidenní pobyt na Kopretinové louce velkým táborovým ohněm s připravenými scénkami a zpěvem naší střediskové hymny.

Dave