Motáci na srubu

Po delší době skupina Motáků (neoficiální rověři 31. oddílu) uspořádala sněm, a to v malebném plším ráji – v srubu na Kopretinové louce. V sobotní odpoledne se začali na Kopretince objevovat první pantátové a zbytek postupně přicházel jak švábi na pivo. Jemný plší vánek ve vzduchu při vstupu do srubu byl po chvíli vyhnán otevřenými okny ven a nahrazen dýmem z krbu.  Zpočátku se držel pouze u stropu, ale postupně začal štiplavý dým klesat k našim hlavám. Když i po opětovném větrání klesnul na úroveň našich ramen a oči slzeli jak při krájení cibule, tak už bylo skutečně načase problém vyřešit.  Po 1,5 hodině uzení jsme učinili objev – komín byl celou dobu zavřený. Otevřeli jsme tedy komínovou klapku a rázem bylo na srubu krásně. Před sedmou hodinou večerní byl odvezen domů náš drahý Tlampač, páč měl nohu v gypsu a vycházky jen do devatenácti. 

Když jsem se vrátil na srub, tak zevnitř hřmělo bujaré rokování. Večer byl naplněn humorem, kartami, kytárou a zpěvem, tlacháním a tak. Jako důležitý pojnt večera musím zmínit, že byl zvolen nový vůdce Motáků. Stal se jím Danouš. Své žezlo vedoucího předal Pavlik (Kňour). Díky Pavliku za období tvé vlády a za všechny uskutečněné akce. A díky za tvé gurmánské pochutiny :-) Inu dále, někteří pánové nás večer opustili. Večer se protáhl do noci a šlo se na kutě. S Honzou B. jsme to zalomili v druhém patře, známém také jako “apartman de grande plche”. Množství plšího guána zde vytvářelo přirozenou vanoucí karimatku. Zbytek ogarů se válel, kde se dalo. 

Ráno Horis hnal dom, protože mu co nevidět začínala výprava. Zbytek osazenstva, až na Péťu hlídajícího srub, vyrazil na nedaleký Lázek. Cesta to byla překvapivě pohodlná a krátká. Asi v tom měla co dočinění Honzova Škoda, simply clever. Mrk mrk. Na Lázku bylo otevřené občerstvení. Malá místnost s přímotopem. Útulno. Teplé nápoje prohřály naše zmrzlá těla a domácí koláč od babušky připomněl dětská léta na prázdninách u prarodičů. Po této velice příjemné zastávce jsme se vydali zpět na Kopretinku. Tam jsme započali úklid srubu a pálení přebytečného chrastí, šášoví, roští.. no však víte co myslím. Jakmile popel vychladl, tak jsme se rozletěli směr domov. 

        Danouš

Veronika - 22.11.2025, 31. oddíl skautů