Medúzky v Jeseníkách

V pátek 8. 5. jsme se v 10:15 sešly na vlakovém nádraží v Lanškrouně, kde jsme si ještě před příjezdem vlaku rozdělily jídlo, kartuše, vařiče a trimmky rovnoměrně do batohů, aby každá nesla svůj díl výbavy.

Cílem pátečního dne byla útulna Jelení studánka. Dojely jsme tedy do Velkých Losin, kde jsme si daly první menší občerstvení, a poté jsme vyrazily na cestu, kterou jsme si i přes tíhu krosen velmi užívaly. Páteční trasa byla poměrně náročná, a proto jsme do cíle dorazily o něco později, než bylo v plánu. K našemu velkému překvapení však byla útulna úplně plná. Uvařily jsme si tedy večeři a sešly o pár výškových metrů níže k chatě Alfrédka, kde jsme přespaly v přístřešku spolu s partou turistů ze Slovenska, kterým také plány na klidný spánek překazila plná útulna.

Hlavním cílem sobotního dne byl nejvyšší vrchol Jeseníků Praděd. Po snídani a sbalení všech věcí jsme se vydaly po červené turistické značce směrem na Praděd. Každá z nás šla svým tempem, a i když bych ráda napsala, že jsme si užívaly výhledy, počasí nám bohužel nepřálo a celé dopoledne jsme šly v husté mlze. Pod Pradědem nás i přes nepřízeň počasí zaskočily davy turistů, kterým jsme trochu záviděly, že nemusí nést tak těžké batohy. Po vzájemné domluvě jsme si ještě pod Pradědem zašly na jídlo a většina z nás si dala horkou čokoládu na zahřátí.

Na Pradědu jsme se už jen vyfotily s dřevěnou sochou ochránce Jeseníků a poté jsme spěchaly dolů do Koutů nad Desnou, kde na nás čekal malý, ale útulný zahradní domek, ve kterém jsme měly domluvené přespání.

V neděli nás čekala už jen snídaně, sbalení věcí a seběhnutí z kopce dolů na autobusovou zastávku. Autobus nás pohodlně dovezl na nádraží do Šumperka, kde jsme ještě potkaly naše spolunocležníky z předchozí noci. Popřály jsme si šťastnou cestu a s úsměvem se vydaly směrem na Lanškroun.

Andrea - 10.05.2026, 1. oddíl dívčí