Jak se Poštolky potulovaly po maštalích

V pátek 4. listopadu po páté jsme se sešly na vlakovém nádraží. Čekaly jsme v teple čekárny na (skutečně velmi) zpožděný vlak, a pak konečně vyrazily na cestu. V České Třebové jsme vytvořily světový rekord v běhu z vlaku na autobus a úspěšně stihly spoj do Litomyšle. Na cestě z Litomyšle do Proseče už šlo naštěstí vše hladce (Majdě bylo teda trochu blbě z autobusu, ale zvládla to a zvracecí sáček zůstal bez úhony) a konečně jsme se ocitly uprostřed ztemělého prosečského náměstí.

Odtud to bylo už jen kousek k luxusní faře, která se stala na víkend naším příbytkem. Na uvítanou jsme sice nedostaly welcome drink, ale přivítal nás milý pan jáhen, čekalo nás spaní na matracích a k dispozici jsme měly dokonce i dva (!) záchody a teplou sprchu (kterou jsme vůbec nevyužily).

Uvařily jsme si společnými silami večeři, zahrály si divadelní a různé další hry, přečetly kousek z naší celoroční knížky Malé ženy a šly spát.

Ráno jsme po snídani do postele vyrazily prozkoumat Toulovcovy maštale. Přestože nám počasí příliš nepřálo, nemohly jsme se neobdivovat místní přírodě. Vydaly jsme se přes osadu Borky, kolem skalní věže Petrovna až na Dudychovu jeskyni, kterou si většina z nás vyzkoušela prolézt až nahoru a zase zpět. Pak jsme si prošly samotné Toulovcovy maštale, naobědvaly se a vyrazily dál po červené. Zastavily jsme se na chvilku u Panského stolu a pokračovaly dál přes Kvíčalnici a Posekanec, až jsme stanuly opět před dveřmi naší pětihvězdičkové fary.

Když jsme trochu pookřály, odpočinuly si a promasírovaly se, pustily jsme se do vaření večeře, které jsme si trochu ozvláštnily tím, že jsme se v kuchyni střídaly a nikdo tam nesměl být déle než půl minuty. Večer jsme hrály různé hry – třeba na schovávanou, při které jsme mohly využít mnoho naší vynalézavosti a nápaditosti, protože jsme se schovávaly jen v jedné místnosti. Podařilo se nám dokonce schovat Apču do něčí krosny tak dobře, že se nám ji až do konce výpravy nepodařilo najít, a pokud ji doma někdo z té krosny nevybalil, je v ní asi zabalená až do dnes.

Ráno jsme vše douklidily, šly na mši a vyrazily na cestu domů.

Veronika - 6.11.2022, 37. oddíl dívčí

Sponzoři »