Jak jsme dopravili plamínek z izraelské kotliny

Obyvatelé Lanškrouna se teprve probouzeli do běžného prosincového dne, když dva roveři a tři renžrs z neexistujícího kmene DLONN vyrazili pro světlo, které na Vánoce prozáří domovy místních. Cesta za nehasnoucím plamenem byla trnitá. Vedla klikatými cestami přes devatero hor a desatero údolí, jedenáctero vodních toků a třicatero kaluží, až jsme vyčerpáni, avšak současně plni duchovní naděje, doputovali do Böhmisch Trübau.

Po chvíli spočinutí jsme po vzoru biblického podobenství stejně jako rozumné družičky připravili lampy a taktéž olej v nádobkách (srov. Mt 25, 1-13) a čekali na příjezd vlakové soupravy, ve které byli usazeni skautští kurýři. Ti v tomto dopravním prostředku už od Brna se vší svědomitostí ochraňovali světlo zapálené v nuzné betlémské jeskyňce, kde se před přibližně dvěma tisíci lety narodil Ježíš.

Jakmile lokomotiva pět set třicet tři se skřípěním brzd zastavila na nástupišti tři, kolej druhá, čtyři junáčtí kurýři z třídy dva vystoupili z vagonu pět a zapálili naše tři svítidla. Tak moc jsme se radovali, že jsme získali plamínek z izraelské kotliny, až jsme málem zmeškali společný zpěv koled s těmi, kteří se stejně jako my trmáceli přes kopce a nevlídnou pustinu, aby rozzářili své lampy.

Po protáhnutí hlasivek jsme se rozhodli rozhýbat také sval ukrytý v dutině lebeční. Naším cílem bylo oživit fantazii ukrytou pod nánosem racionality a potlačovanou během socializace, stejně tak mizející s přibývajícím věkem. Uvelebili jsme se na nádražní knihovničce, abychom byli blíž moudrosti věků a odložené literatuře, a ponořili se do světa karet hry Dixit. Potíž se ale objevila záhy, jelikož Dixit je desková hra, nám však chyběla ona deska. Navíc kolem hlučel dav cestujících, kteří nedovolili naší fantazii vyprostit se ze společenského chaosu.

Nedalo se nic dělat, museli jsme si najít jinou bohulibou činnost, která měla procvičit pro změnu naše verbální schopnosti. Rozdělili jsme se do skupinek a šli se zvěčnit se vším, co začínalo na písmeno M. Mimo jiné jsme nalezli mapy, market, mech, madlo, maminku, minci, moneta kartu, mašinku, mřížku, motor, ale také mládence, milence, miláčka, modro, močál, mezigenerační setkání nebo můru. Nechyběly ani abstraktní pojmy jako mír či mimo provoz. To vše jsme samozřejmě pečlivě zdokumentovali na naše fotografická zařízení, o čemž se můžete přesvědčit v galerii níže.

Hodina pokročila, občané města s rozšířenou působností Lanškroun byli dávno vzhůru a těšili se na nás příjezd, přestože o tom většina z nich neměla ani tucha. Nastal tedy ten správný moment navrátit se do rodné obce. Cesta zpět vedla, jak už asi tušíte, klikatými cestami přes třicatero kaluží, jedenáctero vodních toků, desatero údolí a devatero hor.

Skřítek vytvořila z dobrodružné výpravy video, na které se můžete podívat zde