Výprava na srub vlčat z Jedničky

No, skoro až by se sobotní ráno dalo citovat oblíbeným českým filmem “Na samotě u lesa”. Člověk si naplánuje výpravu do lesa a déšť si musí říct své. Našich osm statečných vlčat to ale nezastavilo! V doprovodu tří vedoucích byl úkol velmi jasný – dojít na srub na Kopretinové louce ve zdraví a co největším suchu. To druhé se (i za pomoci naprosto nechtěného a náhodného skákání do kaluží) nepovedlo, o to větší zábava to byla. Cesta byla i ozvláštněná zajímavostí – vlčata dostala svůj foťák a dokumentovala cestu ze svého pohledu. No posuďte naše fotografické naděje sami v galaerii!

Na srubu jsme si zatopili, uklidili po místní zvěři a první chvíle trávili svačinou. Zhruba po hodině jsme si všimli potůčku na horní cestě a přišla architektonická výzva v podobě stavby hrází. Ještě jsme si stihli opéct buřty, zahrát karty, zajít na výzkumnou procházku k vyhlídce nad Lubníkem, při níž jsme poznávali přírodu a okolí táboriště a také křičeli doslova jak na lesy i přes naléhavý nesouhlas vedoucích. Po ranní vánočce s marmeládou a úklidu byl čas na jednu hru vlajkované a s houskou v ruce vyrazit na autobus do Lubníka přes kopec až dva. Na autobusáku v Lanškrouně už zbývalo jen obejmout maminku, tatínka či jiné rodinné příslušníky a spokojeně vycestovat do sprchového koutu/bubnu od pračky jelikož kouř z krbu na srubu je nekompromisní.

Turbánek

Turbánek - 17.05.2026, 1. oddíl chlapecký – vlčata