Výprava na Ivančenu

Byl pátek 15. dubna a počasí nám přálo, proto jsem se, vedoucí a rangers 1. dívčího oddílu,  vydaly tam, kam naše cesty už několik let nevedly – na výpravu Ivančenu.

Po několika přestupech, hodinách a zjištění, co vše jsme zapomněly doma, jsme konečně dorazily do Štramberka, na místo našeho ubytování. Jako jeden z prvních pohledů na město jsme viděly Trúbu se zapadajícím sluncem a a hned jsme věděly, že to bude povedený víkend, a i když nás cesta zmohla, ještě ten večer jsem si město prošly.

V sobotu ráno jsme vlakem dojely do Frýdlantu nad Ostravicí, odkud jsme po modré vyrazily na Ivančenu a dále na Lysou horu. Asi po dvou a půl hodinách, devíti a půl kilometrech a pětiset čtyřiceti nastoupaných metrech jsem dorazily k mohyle na Ivančeně, kde jsme si daly už naši druhou svačinku. Cesta na Lysou horu už nebyla daleká, ale spíš vysoká – během tří kilometrů nás čekalo ještě třista šedesát výškových metrů, proto nás moc nepřekvapilo, když některé úseky cesty byly téměř dokonale svislé. Nejsme ale žádný oddíl lenochů, proto nás takové podmínky nemohly zastavit a po dalších asi padesáti minutách cesty jsme dorazily na nejdeštivější místo v republice položený 1323 m n. m. Cestou jsme stihly samozřejmě i takové radosti jako koulovanou, focení a čtení informačních tabulí. Na Lysé hoře jsme poobědvaly v bufetu polévku, na kterou se někteří z nás celou cestu těšily, a po krátkém odpočinu jsme opět vyrazily na cestu – tentokrát do Ostravice. Po osmi kilometrech klesání, které dalo zabrat hlavně naším kolenům, jsme dorazily do Ostravice a vlakem popojely do Frenštátu pod Radhoštěm, kde jsme nakoupily na večeři a daly si zmrzlinu. Po návratu do Štramberku nás čekala už jen večeře, odpočinek a plánování tábora.

V neděli ráno jsme navštívily místní cukrárny, kde jsme se zásobily Štramberskými uši, a samozřejmě Kamenárku, kde jsme hledaly „hvězdičky“. Poté jsme vyrazily zpět domů, unavené, ale spokojené.

Jája - 15.04.2016, 1. oddíl dívčí

Sponzoři »